Aukce aviatických …….. – 2.část

0

Tento magazín – AKADEMIE LETECTVÍ vyhlašuje, v tomto zvláštním období roku, kdy už se letos nebude prodlužovat den, další pozvání do aukční síně aviatických myšlenek a nápadů pro ty, kdo o to mají zájem.

Tentokrát je v nabídce pouze jeden intelektuální exemplář a sice jednomístný létající stroj s poměrně malou štíhlostí, jehož stavba, jak jinak by mohla být zvládnuta gramotnými aviatickými nadšenci a to převážně nebo úplně, ze dřev. Jeho rozměry jsou v rámci možností minimalizovány, aby ho bylo možno hangarovat i větší garáži.

Vnitřní šířka kabiny v místě pilota je uvažována kolem 690 mm.

Letoun je v následujícím obrázku.

Hodně charakteristických znaků tohoto stroje je uvedeno v náčrtu.

Zmíním se proto jen o pohonné vrtulové jednotce, která by mohla mít jako zdroj energie buď tekuté palivo vhodné k okysličování v tepelném motoru či sadu baterií s elektromotorem.  S elektromotorem by se však dolet určitě zkrátil.

Poměrně štíhlá vrtule by zřejmě vystačila s průměrem cca 750 mm a optimálními otáčkami v rozmezí 5 500 až 6 000 1/min. Ta by pro předpokládanou maximální rychlost 150 km/h poskytovala dostatečný tah – kolem 180 N a to při účinnosti cca 79%. Stoupání by měl gramotný pilot udržovat v rozmezí rychlostí 19 až 22 m/sec.

Pro rozjezd na suché travnaté ploše a navazující rozlet by měla postačit dráha do 300 m. Pak by mohlo následovat stoupání kam až by to bylo možné. To všechno samozřejmě za velmi slabého větru. Ve větrném počasí by se prve uvedené poměry změnily.

Takže je tu dnes tato nabídka.

 

22.6.2017                                           Jaroslav Lněnička

FOYER aviatických experimentů – I

0

Jsou nápady skvělé, bláznivé, nepoužitelné, nebezpečné, futuristické,některé i trochu omšelé… a zcela jistě i mnohé jiné a provázejí lidstvo od jeho vzniku a nejinak je tomu i v aviatice.

Protože již mám nepřehledný souhrn všelikých nápadů a experimentů, které se mi jednak ztrácejí a jednak vytrácejí z paměti, tak jsem se rozhodl, že je umístím v několika pokračováních v tomto magazínu. Nebudou to žádné převratné nápady, které by fatálním způsobem ovlivnily vývoj v aviatice, tím spíše, že jsem s nimi experimentoval ve velikostech modelů letadel nebo je jen zaznamenával na papírech.

Pokud by se mohly zde uvedené náčrty, fotografie, diagramy, texty a podobně někoho bytostně nepříznivě dotýkat nechť je ponechá ležet ladem. Zrovna tak je může nějak využít.

Začněme například s malými kluzáky jejichž štíhlosti nosných ploch jsou malé, dokonce velmi malé. Souvislostem spojeným s aerodynamikou velmi malých štíhlostí byla věnována již značná pozornost. Bylo upozorněno na odlišná chování obtékání křídel i ocasních ploch a z toho plynoucích výkonů a letových vlastností.

Přesto počet létajících strojů se štíhlostmi nosných ploch, dejme tomu menšími než asi 4, není nijak ohromný. Má to tedy cenu se tím zabývat nebo je snadnější to ponechat tak jak to je, to jest neuplatňovat na příklad štíhlosti menší než asi 5,5. Vždyť i třeba mohutné dopravní stroje nemají štíhlosti menší než asi 11-12. Spíše o něco větší.

Mají tedy okrajové víry křídel opravdu takové nepříznivé vlastnosti, že je ani ptáci nepoužívají?

U mnoha hmyzích druhů je to však již poněkud jinak. Připomeňme třeba čmeláka nebo chrousta.

Takže jsem se uvolil, že se ještě pokusím něco dozvědět o těch menších štíhlostech. A protože je všechno v lidském životě nejprve o penězích, tak jsem se vydal na krátkou pouť pomocí modelů letadel. Vědom si i toho, že záludností spojených s prouděním při podkritických Reynoldsových číslech může být nadbytek, čímž jakákoliv pozorování jejich letů -výkonů i vlastností, mohou být nemálo zkreslena.

V dalších obrázcích jsou zachyceny dva balzové kluzáky rozdílných tvarů, hmotností,  velikostí a zejména štíhlostí nosných ploch.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jejich charakteristiky jsou následující:

                                                                 1                                   2

rozpětí  (mm)                                         485                               185

hmotnost (g)                                            34                                22

nosná plocha (dm²)                                 3,85                             1,44

štíhlost                                                    6,1                               2,4

zatížení nosné plochy (N/m²=g/dm²)     8.83                             15,3

tloušťka profilu nosné plochy (%)              4                                   8

 

Předpokládané profily obou zkušebních kluzáků jsou v následujícím obrázku.

 

 

A pak jsem se pokoušel získat nějaké výsledky vědom si toho, že použitá metoda není zcela profesionální a také, že je zde dost neznámý vliv podkritického proudění kolem obou křídel.

Jejich Reynoldsova čísla v obou případech nepřesáhla hodnotu cca 34 000. Což je evidentně případ podkritického proudění a z toho vyplývající nepřesnosti.

Přesto jsem to zkusil s následujícími přibližnými výsledky.

Pomohl jsem si s dostupnými napočítanými nebo naměřenými hodnotami součinitelů odporu obou profilů při těchto poměrech proudění.

Ze získaných hodnot klouzavostí jsem vyhodnotil celkové součinitele odporu kluzáků. Ten sestával ze součtů tří hodnot, jak bývá v aerodynamice obvyklé. A sice ze součinitele odporu profilu při daném Re čísle, součinitele škodlivého odporu a součinitele odporu indukovaného.

V tomto vztahu je neznámou součinitel indukovaného odporu. Když jsem ho z této rovnice o jedné neznámé spočítal porovnal jsem jej s hodnotou početní v aerodynamice používanou. To jest závislost druhé mocniny součinitele vztlaku na π a štíhlosti křídla. A to bez opravných Glauertových součinitelů.

Když jsem obě takto získané hodnoty součinitelů indukovaných odporů porovnal zjistil jsem, že v obou případech by mohly být jejich skutečné hodnoty menší až asi o 30% vzhledem k jejich malým štíhlostem křídel.

Což by mohlo být ku  prospěchu křídel s malými štíhlostmi vůči dosavadním úvahám, že malé štíhlosti znamenají vždy nárůst odporu vůči dosavadním předpokladům a sice o několik %. Pokud by to koncepce stroje vyžadovala.

Je to tak nebo ne?!?!?!

 

18.6.2017                                               Jaroslav Lněnička

Přehled článků AL za rok 2016

0

Zde je přehled článků uveřejněných v 9. ročníku tohoto magazínu:

5.1.2016     Ozvěna snad z roku 1963

20.1.2016   SolarImpulse 2 v přípravě na 2.část letu kolem světa

23.1.2016   Snad akrobatické zápolení v povětří

14.2.2016   Setkání KLUBu A

18.2.2016   SI 2 na Hawai

19.2.2016   Výstava fotografií Radky Máchové

27.2.2016   KLUB A -4. setkání

21.3.2016   Výzva některé části aviatického lidu

8.4.2016     Kluzáky  KLUBu A

8.4.2016     Unmanned water(not air) vehicle

17.4.2016   „RORÝS  12“-amatérská stavba kluzáku Libora Knápka

2.5.2016     Komorní setkání KLUBu A

17.5.2016   Některé možnosti profilů nosných ploch

13.6.2016   Staví se „RORÝS 12“

29.7.2016   SolarImpulse a české mikrokluzáky

13.8.2016   Kluzáky agresivní a příklady těch druhých

18.8.2016   Airlander -zvláštní létající stroj

21.9.2016   Návrh dvoumístného business letounu

4.10.2016   Další setkání KLUBu A

11.10.2016 Vrtule nejen jako součást pohonné jednotky

24.10.2016 VI. setkání KLUBu A

31.10.2016 Nová aviatická knížka -„DOTEKY AVIATIKY“

11.11.2016 Co například bývá k vidění na hradeckém letišti

25.11.2016 Po 123 letech od pionýrských dob aviatiky

18.11.2016 Co se děje v amatérské výstavbě letadel

27.12.2016 Přiměřený český příspěvek k menší viditelnosti létajících strojů

30.12.2016 Standa Prokeš se připojil ke globální většině lidstva

 

 

14.6.2017                                                           Jaroslav Lněnička

Vrtulník Bell FCX-001

0

Ač se více věnujeme v tomto magazínu letounům s pevnými křídly, občas není na škodu připomenout, že některé skupiny využívají k pohybu atmosférou země křídel otáčivých, jejichž velmi důležitou částí je pohyblivá nosná plocha zvaná rotor(nikoliv vrtule).
Jedna ze světově známých společností na výrobu takovýchto letadel BELL HELICOPTER založená roku 1935 se sídlem ve Fort Worthu v americkém Texasu představila prostřednictvím své dceřiné společnosti TEXTRON INC (NYSE TXT) inovovanou koncepci osmimístného vrtulníku.
Zmiňuji se o tom tady například proto, že nemohu zapomenout havarie jednoho ze dvou kořistních strojů vrtulníků Luftwaffe, které vlastnila československá armáda po 2. světové válce. Byl to stroj pod původním německým označením Focke Achgelis Fa 223E-Drache. Byl to dvourotorový neohrabaný vrtulník  s dvoučlennou posádkou a ten svoji pouť skončil v červnu roku 1950 na hradeckém letišti. A tomu jsem byl přítomen. Krátká zmínka je o tom v moji poslední skromné knížce z loňského roku, zasvěcené, jak jinak, letectví, se jménem „Doteky aviatiky“.

Vrtulník BELL FCX-001 je však zcela jiná úroveň letadel s rotujícími křídly, neboť aviatika pokročila od těch dob mílovými kroky kupředu a společnost Bell je toho jedním z příkladů. Jejich představa novodobé koncepce helikoptér byla představena v březnu letošního roku.

 

 

Tvar osmimístného prostorného trupu je jakousi  velmi zdařilou koncepcí srovnatelnou se stroji s pevnými křídly. Vypadá skvěle.

Rotor s pěti lichoběžníkovými listy má nastavitelné okrajové části v délce cca 25% svého průměru.Tyto části, stejně jako zbývající vnitřní, mají zřejmě tvar optimalizovaný vzhledem k rozložení vztlaku po poloměru kvůli zvýšení aerodynamické účinnosti, snížení proměnlivého namáhání listů a snížení hluku. Neboť okrajové části listů rotorů helikoptér obecně, vzhledem k jevům vyskytujícím se zde při proudění vzduchu kolem nich, jsou na tom nedobře.

Jak je patrné z obrázků je v ocasní části trupu stroje použit, avšak blíže nespecifikovaný, sytém řízení reakčního momentu plynoucího z jednorotorového uspořádání stroje.

K pohonu letadla jakož i jiným částem souvisejících s jeho ovládáním je použit hybridní pohon sestávající z tepelného motoru a navazujících elektromotorů.

 

 

Pro ty kdo by snad chtěli poznat rotor helikoptéry blíže si dovoluji nabídnout jedno z možných řešení v něm použitých profilů. Kdysi to byly například profily Sikorského nebo  NACA 8-H-12 s tloušťkou kolem 12%. Dnes by to mohly být profily jiné, z nichž jeden případně v úvahu přicházející, je třeba LHK12-8.7/2.6-M-m s tloušťkou mezi 12 a 13% a prohnutím kolem 3,2%. Jeho tvar a aerodynamické charakteristiky jsou uvedeny v následujících obrázcích, včetně porovnání s NACA 8-H-12.

 

 

 

U Bellů mají jistě profily i jiné a výtečné.

V roce 2010 se rozhodla společnost BELL zřídit v Praze centrum pro svoje výrobky pro Evropu, Rusko, Turecko, Izrael a pod. Toto pražské centrum poskytuje možnosti pro kompletní údržbu, opravy a komplexní servisní služby  helikoptér BELL. Od té doby bylo dodáno více než 60 vrtulníků BELL do Evropy. Zatím je nejprodávanějším strojem Bell 429.

 

10.6.2017                                             Jaroslav Lněnička

Aukce aviatických myšlenek a nápadů – 1. část

0

Je celkem běžné, že se v průběhu času některé nápady vytrácejí nebo úplně ztratí. Je tomu tak i v aviatice, ať již modelářské či skutečné.

Ty myšlenky nebo i  řešení jsou odkládány z různých důvodů a stává se, že se odloží do jakýchsi paměťových skladů a pak se na ně úplně zapomene.

Zatímco okolní podmínky se mění část myšlenek stojí za to připomenout znovu, protože čas na ně posvítil z jiné strany a najednou je ještě nedávno nezajímavé řešení na dosah.

Takže je tu pokus neuspořádaně a více méně nahodile prezentovat některé myšlenky a nápady a nabídnout je v aukci případným zájemcům.

Některým bude stačit jen to co je zde uvedeno a zaujmou k tomu svoje stanovisko, třeba i bez respektu. A už se k tomu nebudou vracet. To by ale nemělo vadit nikomu, tím méně nám v tomto magazínu.

Pro jiné to zas může být podnětem a povzbuzením k další dosud netušené činnosti. A proto jsme tuto příležitost stvořili.

Naším přáním je, aby tato rubrika napomohla jakémukoliv rozvoji aviatiky a třeba nejen u nás, protože zde jsou mnozí občané zvláštním způsobem ostýchaví.

Případné poplatky za podrobnější informace proběhnou přímo se zájemci odpovídajícím jednáním písemně, telefonicky či e-maily.

telefony v ČR jsou například tyto : 49 526 49 41, 723 545 977

PERMANENTNÍ  AVIATICKÁ   AUKCE  

začíná dnes a to při

provozní době denně…… 9,15 – 21,25h

Vstupní poplatky nejsou žádné

Prvním vyvolávacím objektem je malý kluzák pro toho kdo po něm touží a sestaví ho za 1 večer.

 

 

Druhým  je předběžný návrh jednomístného ULL o rozpětí 12m s tlačným motorem o výkonu kolem 15 kW.

 

 

 

 

Dalším je model o rozpětí 2,4m pro nácvik akrobacie, který by mohl být rovněž využit pro vlekání nevelkých kluzáků.

 

 

 

 

Pak je tu model víceúčelového kluzáku o rozpětí kolem 3m pro všeliké poletování v atmosféře Země.

Následuje model samokřídla, který může být předstupněm pro jednomístný ULL.

 

 

Jednoduché mikrokluzáky kluzáky stavěné v amatérských podmínkách převážně ze dřeva jsou schopny poskytnout úžasné aviatické zážitky vzhledem už jenom ke svým spolehlivým letovým vlastnostem a skvělým výkonům. A tohle může být jeden z nich.

Je tu jiný příklad a to UAV pro všeliké využití, raději ne  vojenské, při mapování povrchu Země i života jejich obyvatel. Pozor na narušení soukromí!

 

 

A ještě jinou možností je jedna z aviatických publikací s cca 280 stran textu, černobílých a barevných náčrtů, diagramů a fotografií o množství ne příliš velkých letadel z období počátků aviatiky až asi do roku 2000. V textu jsou rovněž populárně naučné statě o tom jak se domoci k ověření výkonů a vlastností létajícího stroje, o tom jak je snadné nalézt těžiště letounu s pevným křídlem, o profilech nosných a ocasních ploch atd.

 

 

 

 

 

 

 

Zájemci nechť bezplatně využijí toho co uznají za vhodné a pro další informace, pokud o ně budou stát, nechť se obrátí na magazín Akademie letectví, který je provozovatelem této ojedinělé aviatické aukce, jež bude doplněna dalšími třemi pokračováními .

30.5.2017                                                                                    Jaroslav Lněnička

Modely letadel do 25kg a ULL

2

 

 

O tom, že je letecké modelářství podhoubím veškeré aviatiky jsem se zmiňoval již vícekrát na různých místech.

V posledních několika desetiletích vnesly do sféry překrývající se s leteckým modelářstvím hodně změn zejména UAV a UAS. Z nich mnohé jsou již účinně využívány armádami  různých států a také ke komerčním účelům. Uvažuje se i o využití pro doručování vybraných poštovních nebo jiných zásilek. Hodně prostoru zabírají zde multikoptéry, které se stávají oblíbenými nástroji seberealizací desetitisíců obyvatel Země. A jejich počet stále narůstá.

To všechno a ještě mnohé další okolnosti vyvolaly zvýšenou aktivitu mezinárodních leteckých institucí zodpovědných například za bezpečnost letových prostorů a podobně. Což je v podstatě správné.

Stranou  nezůstal ani náš ÚCL, který zahrnul do svých iniciativ i letecké modelářství. To by se mohlo  zdát  nejen mnohým leteckým modelářům, ale i výrobcům modelů letadel, poněkud přehnaným úsilím. To co o leteckém modelářství snad vím a znám však potvrzuje, že  je to nesporně logický zájem zodpovědných institucí.

Pro ty, kdo nemají o leteckém modelářství dostatečné informace je vhodné například připomenout, že :-některé skupiny modelů jsou schopny dosahovat rychlostí nad 850 km/h,

-jiné zase, a to již dost dlouho, výšek více než 5 km,

-letové hmotnosti některých dálkově ovládaných modelů letadel přesahují                                     snadno  50 i více desítek kilogramů,

-rozpětí radiem řízených kluzáků jsou nezřídka kolem 10 – 11 metrů,

-někteří zvlášť iniciativní tvůrci zhotovují modely letadel v měřítku 1:1 !!!??

 

Vybavení modelů letadel je již téměř srovnatelné s některými středně velkými skutečnými letadly. A jejich pořizovací ceny přesahují statisíce korun.

Teď chci připomenout, že v minulé týdnu byl odsouhlasen v českém zákonodárném shromáždění zákon definující letecký model podle jeho hmotnosti, která nesmí přesáhnout 25 kg.

Je to málo -je to moc?!?!

O tom nechci vést pražádnou polemiku, protože mně to jednak nepřísluší a jednak jsou mnohé moje názory odlišné od jiných příznivců modelů letadel. A tak bychom se třeba neshodli, protože v několika posledních letech, ale nejen v nich, je převážně mým zájmem  jiná skupina létajících strojů

Letecké modelářství má nesporně svoje úžasné kouzlo, když si kdokoliv může sestavit nebo koupit svůj vlastní model a snažit se ho udržet ve vzduchu co nejlépe. Tím myslím- co nejdéle, co nejvýše, co nejrychleji a dosahovat elegantních akrobatických i jiných obratů  a nakonec s ním v původním stavu přistát.

To každý, koho to zaujme, nedokáže. A i proto je frekvence výměny adeptů tohoto lidského snažení, nazývaného nesprávně hračičkařením, tak rozsáhlá. Pokud se podaří uvést do života nějaký menší kolektiv zejména mladších zájemců, pak v něm zbude po určité době nejvýše 10% původních adeptů. Z nich pak asi polovina vytrvá po delší dobu. Tak to probíhá například v zájmových kroužcích leteckého modelářství přibližně 70 let. Sám jsem si to, ke svému zklamání, mohl ověřit několikrát.

Teď je doba pro to ještě méně příznivá, protože trh je zavalen hlavně dálkově ovládanými modely letadel, včetně jejich rozsáhlého příslušenství. Takže stačí disponovat nezbytnou finanční částkou a létající stroj, menších či trochu větších rozměrů, je k dispozici pro poletování na loukách, svazích, letištích, vodních nádržích, na sněhu atd.

Asi to tak má být, protože podobné situace kopírují vývoj každé lidské společnosti.

Tak proč o tom v našem magazínu píši?

Naznačím to velice stručně – proč je tak málo odvážlivců, kteří ať již se zkušenostmi nebo i bez nich nestaví místo mamutích modelů letadel například ULL – ultra lehká letadla?!?!?!

To jest skutečná menší jedno či dvoumístná letadla pro poletování v nižších výškách zemské atmosféry.

Kdo to ví nechť, prosím, odpoví. Já to nevím.

Náklady například na jejich pořízení nejsou mnohdy podstatně větší než u gigantických modelů letadel. A pracovní úsilí je také srovnatelné. Podobně i délka stavby.

Možná, že na to ani neexistuje správná odpověď. A možná ani takové otázky nemají být kladeny.

Nechme tedy stranou nemístné otázky a uveďme několik informací o tom jaká ULL by podle svých představ   mohli mnozí letečtí nadšenci postavit sami nebo si je postavit za úplatu nechali.

Zůstaňme  u jednomístných i dvoumístných ULL, protože mnohé přítelkyně aviatických nadšenců chtějí být pasažéry, bez pohonu či s ním.

Nebudu to dále rozvádět, protože by si to vyžádalo přinejmenším jeden celodenní seminář a tak přikládám několik skic a diagramů z nichž si i kdo nechce dokáže stvořit jakousi představu o tom co by mohlo být.

Podrobnější a zasvěcenější informace mohou zájemci získat například v KLUBu A, o němž se tady občas zmiňujeme.

 

 

 

 

 

A to by snad mohlo stačit, i když je toho k dispozici mnohem více.

Stavte a kupujte modely letadel dál, ale porozhlédněte se zda by nemohlo být zajímavější postavit svůj vlastní létající stroj velikosti ULL.

 

21.5.2017                                                           jaroslav Lněnička

Informace o Fóru KLUBu A

0

Na doporučení většiny příznivců KLUBu A bylo zřízeno fórum jeho klubu, kde mohou být prezentovány nejen otázky i odpovědi související s amatérskými stavbami létajících strojů.
Zatím není tato možnost příliš využívána, ač by jakákoliv forma komunikace – informace, dotazy, odpovědi, odkazy, zkušenosti… mohla být ku prospěchu těm, kteří po ní touží, ale zatím o ní nevědí.
Adresa fóra je – http://forumkluba.czweb.org/ (Pokračování textu…)

Ještě trochu o pohonu menších létajících strojů

0

S pohonem strojů toulajících se zemským povětřím, a nejenom s ním, bývají určité potíže. Ne každý je z toho, když na to dojde, nadšený. S tím je ale nutno se v zájmu věci vyrovnat. Takže, aby toho nadšení bylo občas dostatek, je tu následující dodatek k předchozímu článku.

Pokusím se jakýmsi slovním doprovodem uvést to co by se asi mělo dodržovat. (Pokračování textu…)

Pohon letounů

2

Jak již to tak v životě bývá ani aviatickým nadšencům nestačí, že by mohli nějak létat, ale požadují k tomu ještě nějaký pohon, aby se mohli pohybovat z místa na místo dost libovolně. Jako to umějí ptáci nebo hmyz.

Jeden z příkladů vhodných pohonů letounů může být následující: vrtulový pohon se spalovacím nebo elektrickým či jiným motorem.

Umístěn může být v trupu, na trupu, v gondolách křídla a jistě i někde jinde. (Pokračování textu…)

VII. setkání KLUBu A

1

To jsou stále ještě ti nadšenci, kteří podléhají úžasným zážitkům z toho, že dokáží v aviatice postavit svůj vlastní létající stroj, aby s ním mohli brázdit prostory atmosféry Země.

Není jich mnoho a setkají se zase během dvou týdnů. (Pokračování textu…)

Go to Top