Rorýs

Print Friendly, PDF & Email

Vážení čtenáři,

mé více než šedesát let trvající přátelství s ing. Jaroslavem Lněničkou mne téměř zavazuje abych po delší době potěšil příznivce těchto stránek, kdy nebyl pro důvod nám všem dobře známý uveřejněn žádný příspěvek zprávou, že byl realizován a letos se zdarem dokončen poslední velký konstrukční počin ing. Jaroslava Lněničky větroň Rorýs.

Toto pojmenování není náhodné, neboť rorýse, nyní mám na mysli samotný živý výtvor přírody, velmi obdivoval a studoval pro jeho vynikající schopnosti v letu a pak toto pojmenování vícekrát použil pro svá leteckomodelářská díla. Pro mne není žádným překvapením že rozpětí Rorýse je pouhých 12 metrů, neboť jak pamatuji ing. Lněnička zkoušel již od mládí propracovanou aerodynamikou a použitím originálních profilů přiblížit se výkonům letadel o rozpětí větším a tudíž náročnějších na stavbu, cenu, prostor, manipulaci a v konečném důsledku poněkud neohrabanějších.

Uvedu alespoň nejzákladnější údaje Rorýse – rozpětí jak již uvedeno 12 metrů, profil křídla Lněnička – Janovec, délka 6,2 m, hmotnost 300 kg, nosná plocha 9,2 m, a proti původnímu projektu dodatečně do trupu za centroplánem s vrtulí na sklápěcím pylonu vestavěn dvoutaktní motor Polini 250, jak ostatně patrno z přiložených fotografií.

Myslím že ing. Lněničku by zvláště potěšilo do nejmenšího detailu perfektně provedené zpracování, a také já vyslovuji plný obdiv a uznání autorovi stavby.

Snímky byly pořízeny na šumperském letišti kam byl větroň stavitelem a zároveň majitelem panem Liborem Knápkem dopraven a smontován, aby mohl spatřit světlo světa v celé své kráse. Bohužel se smutným konstatováním, že autor projektu se tohoto okamžiku již nedočkal. Věřím že první zkušební let proběhne bez potíží a radost bude s námi sdílet i ing. Jaroslav Lněnička.

Dovoluji si zakončení v optimističtějším duchu výrokem, který jsem od něho slýchával ve chvílích tichého zadumání hledíce přes letištní plochu spolu do dáli, kdy poslední větroně dosedají se vzdáleným svistem do vyprahlé podvečerní trávy, slunce sklání se k obzoru a teplý vánek s vůní luk a polí hladí po tvářích – „ …na letišti je vždycky krásně…“

J. Šubrt


1 komentář

Leave a comment

Archivy