A. Lippisch, německý projektant bezocasých letounů, se narodil 2.11.1894 a zemřel 11.2.1976. Je znám jako designer mnoha samokřídel. Mezi legendy patřil i Me 163 ( z roku 1941) s raketovým pohonem a pak ještě Ente se stejným druhem pohonu. Byly to i  Delty I až V, v letech 1931 až 1939 a pak  ještě další konstrukce v USA, kde působil po druhé světové válce a také zde zemřel.

Před tím, však hned po roce 1922, byla uvedena v život serie jeho kluzáků, později i motorizovaných. Byly to „STORCH I – IX“.

My tentokrát přinášíme zmenšenou skizu jeho STORCHa V , který byl zalétáván v roce 1929 a koncem téhož roku při jednom z testovacích letů zničen. Pilot G.Groenhoff, s nímž Lippisch spolupracoval několik let, zůstal nezraněn.

Je to model v měřítku 1 : 3 s kladným šípem cca 17°, měřeno na náběžné hraně. Konstrukce nosné plochy je soustavou žeber a nosníků, opatřená v přední části torzní skříní. Její lichoběžníkový tvar je upraven směrem ke koncům dalším lichoběžníkem v jehož zadní části jsou umístěny  elevony. Mohla by to také být jen výšková kormidla.

Oba okraje nosné plochy jsou zakončeny svislými plochami pro ovládání přímého letu. Nosná plocha má rovněž zdvojené vzpěry a nepatrné vzepětí, jak je typické pro hodně samokřídel.

Pohonná jednotka je umístěna v zadní horní části trupu, takže je v tlačném uspořádání.

Na přiloženém náčrtu jsou zachyceny tvary a základní rozměry modelu „STORCH V“ s uvedením předpokládaných výkonových parametrů a vhodným výkonem motoru při uvažované účinnosti vrtule kolem 70%.

V dalších dvou náčrtech jsou příklady profilů, které mohou být použity v nosné ploše, která by mohla být geometricky zkroucená jak uvedeno v předchozím obrázku. Vhodným návrhem profilů bylo dosaženo stálého klopivého momentu v širokém rozmezí úhlů náběhu, což je pro bezocasé modely ( ale nejen pro ně ) výhodné z hlediska letových vlastností. Takových profilů je možno v dostupných podkladech najít více.

29.6.2013 © Jaroslav Lněnička