Během 2. světové války bylo vynaloženo obrovské úsilí na výrobu zbraní a mezi nimi i letadel k zabíjení obyvatel zeměkoule. Stálo to tolik peněz a bylo utraceno tolik lidských životů jako nikdy před tím v tak krátkém čase. Příčiny války vznikly již při podepsání versailleské smlouvy po 1. světové válce. Poraženému Německu byly určeny například tak velké náhrady škody a také bylo zbaveno svých zámořských držav, že to v něm vyvolalo nejen pocit ponížení, ale touhu po odplatě. Tento stav v Evropě byl ještě umocněn ruskou revolucí a následným bolševickýcm převratem. Pak přišla celosvětová morální krize, zvaná hospodářská, kterou již tehdy vyvolaly nenasytné finanční instituce. A v Německu se ujal moci A. Hitler, když před tím již ovládl B.Musollini Italii. Po občanské válce ve Španělsku následovalo ovládnutí Rakouska a pak nadvakrát Československa, vždy Německem. A jako nutný důsledek benevolentního chování západních politiků bylo 1.září 1939  napadeno Polsko a válka se rozhořela naplno a doopravdy. Zahynulo více než 60 milionů lidé po celém světě.

Tandém politiků i vojáků byl spuštěn ze řetězů, zatímco měl být držen v izolaci vhodných ústavů, což vyústilo v tu obrovskou tragedií, jejíž důsledky nejsou odstraněny dodnes. Nedaří se zatím ani dnes umístit je na místo( ty vojáky a politiky), kde by nemohli škodit ostatním lidem.

Celá ta nesmyslná tragedie skončila v Evropě kapitulací Německa 8.5.1945 a kapitulací Japonska 2.9.1945. Proti Spojencům – Velká Britanie, SSSR, USA, Francie, Polsko, ČSR,… stály země Osy- Německo, Italie, Japonsko,….a zpočátku i Slovensko, Maďarsko, Bulharsko,… Neutrálními byli v Evropě – Švýcaři, Švédové, Španělé, Portugalci, Vatikán. A jinde například celá Jižní Amerika.

Velkou úlohu sehrálo v tomto celosvětovém konfliktu letectvo. Zde byl učiněn dosud v lidské činnosti  nikde nezaznamený obrovský  technologický pokrok. Ten se projevil ve výrobě několika stovek tisíc letadel v tomto období, jež byla v převážně míře během bojů zničena i se svými posádkami. Produkce však byla tak veliká, že tisíce létajících strojů bylo využíváno nejen k mírovým účelům ještě mnoho let po skončení 2. světové války.

A nyní následuje jakási kompilace z několika amerických zdrojů, hlavně z článku ve Flight Journal, autor Mc Pheter, z 24.1.2011 “ Interesting, but sobering Aircraft Facts of WW II“, s mnoha stěží uvěřitelnými údaji. I když od té doby uplynulo nejméně 67 let, stojí za to připomenout to nejen pro ty kdo si, mimo jiné i já, z té doby ledacos pamatují.

Jsou to hlavně údaje o okolnostech týkajících se letectva USA, doplněné několika desítkami fotografií bojových letounů USA, Německa, SSSR, Anglie a Japonska se stručnou technickou charakteristikou a počtem vyrobených kusů.

USA vyrobily během cca 4 let 276 000 letounů, z toho 43 000 bylo ztraceno v zámoří ( v tom 23 000 v bojových akcích) a 14 000 letounů na území Spojených států.

Průměrné ztráty USA od roku 1942 byly  170  letounů denně.

Výrobní ceny letounů byly následující:

B – 17: 204 370 USD, B – 24: 215 516 USD, B – 25: 142 194 USD, B – 26: 192 426 USD, B – 29: 605 360 USD, P – 38: 97 147 USD, P – 40: 44 892 USD, P – 47: 85 578 USD, P – 51: 51 572 USD, C – 47: 88 574 USD, PT – 17: 15 052 USD, AT – 6: 22 952 USD.

Například pro 1 000 létajících pevností B – 17 ( vyrobeno 12 731 kusů) bylo zapotřebí 2 500 000 galonů (9 500 000 litrů) vysoce oktanového benzínu  a 10 000 členů posádek.

V období 1942 – 1945 (ukončení války) bylo spotřebováno 9,7 mld gallonů benzínu, odlétáno 107 800 000 hodin, svrženo 7 900 000 kusů bomb a v letech 1940 – 1945 převzato 299 230 letounů, 808 471 leteckých motorů a 799 972 vrtulí.

Při jednom jediném náletu v Evropě v srpnu 1943 bylo sestřeleno 60 bombardérů B- 17. Bylo téměř nemožné splnit limit 25 bojových letů pro jakoukoliv posádku, Vzpomeňte na film “ HLAVA  XXII“. Ztráty v Pacifiku byly o něco mírnější. Celkový počet bojových ztrát bylo zabito 121 867 vojáků.

USA vyrobily více letadel než Angli, SSSR, Německo a Japonsko dohromady v letech 1941 – 1945.

Spojenci i druhá strana utrpěly během války obrovské materiální a lidské ztráty. Koncem války ztrácelo například Německo 25% posádek a 40 letadel během jednoho měsíce. Jejich i japonské posádky  nasazované do bojů měli nedostatečnou praxi.

Bezpečnost posádek zřejmě nebyla prioritou. Tou byly bojové lety. Takže docházelo třeba k tomu, že na 100 000 nalétaných hodin připadlo 274 havarií s P – 51, 245 havárii s P- 39, 188 s P – 40 , 138 havárií s P – 38, 65 havárií s B – 17 a B – 24. Všechny letouny s vysokým počtem havárií byly osazeny motory Allison. V období let 1980 až 2000 připadly v USAF průměrně méně než dvě havarie na stejný počet nalétaných hodin.

„Strýček Sam“ posílal mnoho svých mladých mužů do války s minimem připravenosti k bojům, které je očekávaly. V roce 1942 byli nasazováni do boje piloti s jednou jedinou letovou hodinu na přiděleném stroji. Jiní zase viděli například Mustangy, na nichž startovali proti nepříteli, poprvé před prvním bojem.   Nebo když byli přeškolováni z P – 47  na P – 51 v únoru 1944 tak se dostalo pilotům od velitele následujícího vyrozumění : „s P – 51 se naučíš létat cestou na cíl“.

Ale v tom čase již  začali přicházet k bojovým útvarům piloti s náletem několika stovek hodin z leteckých akademií. Takže narostlá materiální převaha byla doplněna vycvičenými posádkami.

Rok před koncem války disponovalo letectvo 2 600 000 lidmi a 80 000 letouny všech typů. Dnes zaměstnává  US Air Force kolem 327 000 příslušníků armády a 170 000 civilních zaměstnanců a asi 5 500 letounů a pak ještě několik stovek UAV(bezpilotních letounů).

A teď následuje neúplný přehled bojových letounů vyráběných po čas 2. světové války na obou znepřátelených stranách. Z něho nelze nenabýt dojmu, jaká marnost z lidského počínání často plyne, jestliže dokáže současně vytvořit dříve nevídané produkty techniky, na což vynaloží nesmírné náklady a zároveň je použije k zabíjení jiných lidí, při čemž způsobí obrovské materiální ztráty a nepředstavitelná lidská utrpení svým lidem i nepříteli.

 ILJUŠIN  IL – 2   počet vyrobených kusů  35 150 ; rozpětí  14,6 m ; délka  11,6 m , max. hmotnost 6,4 t ; max. rychlost 400 km/h

 

  JAKOVLEV, Jak-1 Jak-3 Jak-7 Jak-9       počet vyrobených kusů  31 000 , rozpětí 10 m , délka 8,5 m , max. hmotnost 3 t , max. rychlost 660 km/h

   

MESSERSCHMITT  Bf – 109                    počet vyrobených kusů   30 500  , rozpětí 10 m , délka  8,9 m , max. hmotnost  3,6 t , max. rychlost  720 km/h

FOCKE-WULF Fw – 190 , vyrobeno  29 000 kusů , rozpětí 10,5 m , délka  8,8 m , max. hmotnost  6,6 t , max. rychlost  640 km/h

 SUPERMARINE SPITFIRE  vyrobeno 20 350 kusů, rozpětí 11,3 m , délka  10 m , max. hmotnost  4,2 t . max. rychlost  700 km/h

CONVAIR  B – 24 Liberator  vyrobeno 18 500 kusů , rozpětí  33,5 m , délka  20,5 m , max. hmotnost  29,5 t , max. rychlost  480 km/h

 

REPUBLIC  P – 47 Thunderbolt  vyrobeno 15 900 kusů , rozpětí 12,4 m , délka  11 m , max. hmotnost  8,8 t , max. rychlost  690 km/h

NORTH AMERICAN  P – 51  Mustang  vyrobeno  15 900 kusů, rozpětí  11,9 m , délka  9,9 m , max. hmotnost  5,3 t , max. rychlost 700 km/h

JUNKERS Ju – 88 ,  vyrobeno 15 000 kusů , rozpětí 22 m , délka 15 m , max. hmotnost 15,5,t , max. rychlost  500 km/h

HAWKER  HURRICANE  vyrobeno 14 500 kusů , rozpětí  12,9 m , délka 9,6 m , max. hmotnost  2,8 t , max. rychlost  495 km/h

CURTISS P – 40  WARHAWK vyrobeno 13 700 kusů , rozpětí 11,4 m , délka  10,2 m , max. hmotnost  4 t , max. rychlost  600 km/h

 

BOEING   B – 17  Flying Fortress  vyrobeno  12 700 kusů , rozpětí 31,6 m , délka  22,8 m , max. hmotnost  32,7 t , max. rychlost 490 km/h

VOUGHT F4U  Corsair vyrobeno 12 600 kusů, rozpětí 12,5 m , délka  10,4 m , max. hmotnost 8,8 t , max. rychlost  380 km/h

GRUMMAN F6F Hellcat   vyrobeno 12 800 kusů , rozpětí  13 m , délka 10,2 m , max. hmotnost 7 t , max. rychlost  610 km/h

PETLJAKOV Pe-2  vyrobeno 11 400 kusů , rozpětí 17,2 m , délka  12,7 m , max. hmotnost  8,5 t , max. rychlost 580 km/h

LOCKHEED P-38 Lightning  vyrobeno 10 040 kusů , rozpětí  15,9 m , délka 11,5 m , max. hmotnost 3,7 t , max. rychlost 570km/h

MITSUBISHI A6M  Zero  vyrobeno 10 450 kusů , rozpětí 11 m , délka 9,1 m , max. hmotnost 2,7 t , max. rychlost 565 km/h

NORTH AMERICAN B-25 Mitchell vyrobeno 10 000 kusů, rozpětí 20,6 m , délka  15,5 m , max. hmotnost 16,4 t , max. rychlost 440 km/h

LAVOČKIN LAGG – 5 vyrobeno 9 900 kusů ,  ropzpětí 9,8 m , délka 8,7 m , max. hmotnost 3,4 t , max. rychlost 660 km/h

GRUMMAN TBM Avenger  vyrobeno 9 840 kusů , rozpětí 16,5 m , délka 12,5 m , max. hmotnost 8.1 t , max. rychlost 444 km/h

BELL P – 39 Airacobra  vyrobeno 9 600 kusů , rozpětí 10,4 m , délka 9,2 m , max. hmotnost 3,7 t , max. rychlost 640 km/h

NAKAJIMA Ki – 43 vyrobeno 5 920 , rozpětí  10,8 m , délka 8,9 m , max. hmotnost 2,9,t , max. rychlost 530 km/h

HEINKEL  He – 111  vyrobeno  6 510 kusů , rozpětí 22,6 m , délka 16,4 m , max. hmotnost 14 t ,  max. rychlost 435 km/h

DeHAVILAND Mosquito  PR.Mk 16/34 vyrobeno 7 800 kusů , rozpětí 16,5 m ,délka 12,7 m , max. hmotnost 11,6 t , max. rychlost 680 km/h

HANDLEY-PAGE Halifax  vyrobeno 6 200 kusů , rozpětí 30 m , délka 21,8 m , max. hmotnost 29,5 t , max. rychlost 450 km/h

AVRO LANCASTER PR.Mk 1 vyrobeno celkem 7 400 kusů , rozpětí 31 m , délka 21,2 m , max. hmotnost 26,3 t , max. rychlost  460 km/h

MESSERSCHMITT  Bf – 110  vyrobeno 6 150 kusů , rozpětí  16,3 m , délka  12,3 m , max. hmotnost 6,7 t , max. rychlost  560 km/h

LAVOČKIN  LA – 7 vyrobeno 5 800 kusů , rozpětí 9,8 m , délka  8,6 m , max. hmotnost  3,3 t ,  max. rychlost  760 km/h

BOEING B – 29  Super Fortress   vyrobeno 3 970 kusů, rozpětí  43 m , délka  30,2 m , max. hmotnost  56,3 t , max. rychlost  580 km/h

SHORT  STIRLING   vyrobeno  2 400 kusů , rozpětí  30,2 m , délka  26,5 m , max. hmotnost  31,8 t , max. rychlost  430 km/h

Nemohu si odpustit, byť i jen malou připomínku všech těch cca 2 900 mladých českých a slovenských mužů, z nichž více než 500 padlo, když významně pomohli Anglii v prvních letech 2. světové války v 310. čs. stíhací peruti RAF, v 311. čs. bombardovací peruti RAF , v 312. čs. stíhací peruti RAF a v 313. čs. stíhací peruti RAF.  

„Sedlali“ Hurricany, Spitfiry, Mosquita, Bristoly, Beaufightery, Wellingtony, Liberatory , …. a sestřelili nebo silně poškodili 365 nepřátelských letounů. Po válce se ti zbylí vrátili domů, aby podle přísloví : „každý dobrý skutek musí být potrestán “  poznali jak je ceněno v ČSR vlastenectví a hrdinství.

 Poznali to i ti, kteří na popud už tehdy znovu čilých politiků a mnoha vojáků, i cizích mocipánů, odjeli v počtu 20 pilotů do tehdejšího SSSR, aby zde vytvořili jakýsi východní zárodek poválečného letectva. Byli sice“První doma“, jak to napsal F. Fajtl ve své knížce, ale nijak jim to nepomohlo. Všichni byli potrestáni za to, že nasazovali dobrovolně životy za to, aby Československá republika mohla být zařazena po válce do skupiny vítězných mocností, které umravnily šílený německý fašizmus.

 Tak jim vlast oplatila, když se do jejího vedení dostali v roce 1948 zaslepení  a negramotní slouhové cizího režimu.

21.3.2012                                                                                                                                Jaroslav Lněnička