Nestává se v dnešní době často, aby se neprofesionální zájemci o nějakou činnost zajímali o to proč je to tak a tak, jak by to třeba mohlo být i jinak, co nedělat a podobně. K tomu je zapotřebí skutečný zájem a ne jen povrchní kontakt. Z toho ale plyne nutnost pochopit příčiny a souvislosti, které zájmovou činnost provázejí. Takže je vhodná osvěta. Tu je možné hledat individuálně nebo v týmu, který má stejný cíl. Silní a vytrvalí jedinci se dopídí potřebných znalostí dříve či později sami. Ostatní mohou s výhodou využít vedle dostupných pramenů i setkání kde se účinněji seznámí se způsoby jak cíle dosáhnout. Obvykle se dozvědí informace, které by v knihách, časopisech a dnes i videích a na internetu, nenašli. Správnost a rozsah svého poznání mohou konfrontovat ihned na místě buď mezi sebou nebo doplňujícími dotazy na přítomného „zvěstovatele“ ideií.

Setkání takovéhoto druhu je velmi málo, spíše žádná. Závan teoretického výkladu z nich plynoucí odrazuje velkou většinu z případných možných žáků. Což je ale především jejich nevýhoda.

Přesto se čas od času domluví několik zájemců na tom, že stojí o posun ve svém myšlení a konání a pak se k nim přidá několik dalších. Tak to bývalo i v leteckém modelářství u nás, iniciativa ale přicházela vždy shora. Setkání se však konalo ku prospěchu všech, povícero. Sám jsem se nejméně třech zúčastnil a později nejméně dvě dvoutýdenní vedl. Mohlo by se nad tím  mávnout rukou s poznámkou, že to byla jiná doba. Doba sice jiná byla, ale důležitá poznání skutečností jsou i dnes téměř stejná.

Abych to déle nerozváděl, tak připomenu co se stalo.

Byl jsem asi iniciátorem toho, aby se různí dotazovatelé, nejen vůči mně, na malé létající stroje vyjádřili zda jsou ochotni vytvořit skupinu posluchačů, kteří budou naslouchat na nějakém setkání povídání o podstatě létání. K tomu došlo v poměrně krátké době a výsledkem byla dohoda o dvou jakýchsi seminářích(jestli to není příliš nadnesené pojmenování) ve vísce Bohumileč, mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. S organizací i doplněnou náplní obou akcí mi pomohl Peter Kapuscinský.

V sobotu 17.11.2012 to vyhovovalo 18 zájemcům a o týden později ještě 9 dalším. Bylo velmi obtížné zvolit rozsah i formu výkladu fyzikálních jevů a pak také praktických ukázek, převážně kompozitových technologií, aby to pokud možno vyhovovalo všem.

 Jestli se to podařilo či nikoliv musí posoudit všichni účastníci, kteří do těchto akcí vložili určité finanční prostředky a svůj volný čas. Protože se však nevyskytly žádné zásadní negativní připomínky, lze se domnívat, že to asi proběhlo ku spokojenosti všech.

My oba „věrozvěstové“ leteckého modelářství jsme se snažili po dobu několika hodin, po obě soboty, předat co nejvíce informací a zkušeností.

Nebylo jich málo a byly podávány ve zhuštěné formě, takže možná ještě dnes doznívají v myslích některých účastníků a postupně se rovnají do gramotného pořádku.

Dalších zájemců je zatím velmi málo, snad 3-4. Pro tak malou skupinu je nerálné další setkání pořádat. Optimum je, pro přípané opakování těch prvních dvou, někde mezi 12-15 účastníky.

K přiblížení atmosféry zejména prvního setkání připojuji několik následujících fotografií (autoři Boleslav Adámek a Pavel Kratochvíl).

V současné době probíhá jakýsi výběr temat na další etapu, která je absolventy obou předchozích setkání poptávána. Zřejmě by mělo jít o několikahodinový výklad optimálního postupu při návrhu bezmotorového RC modelu o rozpětí kolem 2,5m. Jaké ůpožadavky  z toho vzejdou se ukáže asi po několika týdnech. Předběžný termín by mohl být v první polovině ledna 2013.

Všichni zájemci se mohou ozývat na „RCmanii“ nebo v našem magazínu. Uzávěrka obsahu a rozsahu by mohla být do zimního slunovratu. Pak by byla potřebná nějaká doba na přípravu.

29. 11. 2012 © Jaroslav Lněnička