Home » Uncategorized

Category Archives: Uncategorized

10. setkání KLUBu A

Včerejšího dne se uskutečnilo 10. setkání KLUBu A v Hradci Králové za účasti 12 příznivců amatérských staveb letounů.

Několika hodinová gramotná diskuze probíhala v tvůrčím přátelském ovzduší odpovídajícímu úrovni důležitých pracovních porad  progresivních živoucích společností. A asi bylo mnohem produktivnější.

1.Prezentace se ujal pan L.Knápek a předvedl čeho dosáhl od minulého setkání při tvorbě kluzáku „RORÝS  12″ pomocí mnoha fotografií a slovním doprovodem.

Cesta je to delší než jsme v roce 2016 přepokládali. Dokončení bude v jarních měsících 2019. Tvůrce stroje byl mimo jiné upozorněn, aby v rámci připravovaných legislativních změn oznámil na LAA ČR svůj záměr se stručným zdůvodněním.  A vyhnul se tak případným komplikacím při certifikaci.

O možném  využití rozsáhlých informací, zkušeností a pracných přípravků  k následování  jsme informovali v minulém článku AL.

2. Pak se ujal prezentace pan P.Tax s obsáhlým příspěvkem o svém kluzáku „TEREJ VIP“ o rozpětí 13,5m, který již má za sebou s jeho tvůrcem kolem 70 úspěšných letových hodin.

Přítomni byli podrobně seznámeni jak s celkovou koncepcí tohoto úspěšného stroje, tak i s jeho mnoha detaily a podsestavami.

Také zde  se nabízí k případnému využití obrovské množství informací.

3. Dalším byl pan M.Urbanec s krátkou informací o tom jak pokračuje, trochu pomaleji, s renovací svého stroje.

 

 

 

4. Pan M.Černý se svěřil s určitými obtížemi při vlivu povětrnostních změn na potah svého stroje, o jehož renovaci jsme  informovali na minulém setkání KLUBu A. Podle mínění uživatelů tohoto druhu potahu je na vině ne úplně správné tepelné zpracování.

5. Pak byla přiměřeně rozvinuta diskuze o případné stavbě dvoumístného ULL s níž přišel pan Z. Sedlák.

Ten však ani po rozsáhlejším souboru upřímně míněných rad a doporučení několika zkušených stavitelů létajících strojů  zatím na svoje stanovisko nerezignoval. Bude v hledání pragmatického řešení pokračovat dál. Nabídl jsem mu svoji skromnou pomoc. Takové upřímné zaujetí nelze totiž nechat osamocené neboť v aviatice je takových jedinců až moc.

Příští setkání KLUBu A by se mohlo konat na jaře 2019.

 

11.11.2018                                                                                         Jaroslav Lněnička

 

Mimořádná příležitost

Jak jsme již vícekrát zmiňovali, tak se přes všeliká protivenství projekt ULL – „RORÝS  12“  blíží k úspěšnému konci. Vypadá to, že v lednu roku 2019, po takřka třech letech úsilí, nadšení a obětavosti se podaří tento stroj Liboru Knápkovi připravit k prvním „prodíráním“ se atmosférou Země. Je to skvělá zpráva.

V souvislosti s tím bychom rádi upozornili na to co s tím mimo jiné souvisí a mohlo by být využito některými zdatnými a potřebným intelektem obdařenými jedinci, o penězích nemluvě, protože ty jsou jako vždy až na posledním místě.

K dispozici a případnému využití po vzájemné dohodě jsou:

nezbytné aerodynamické a pevností výpočty

výrobní výkresy pro zhotovení detailů i podsestav

kompletní přípravky pro stavbu křídla a ocasních ploch

negativní formy pro výrobu trupu a hlavního nosníku křídla

soupis vhodných materiálů pro kompozitové, dřevěné i kovové díly

stručné technologické manuály pro jednotlivé výrobní etapy a  další doporučení a zkušenosti výrobce a projektantů stroje

případně i vrtule o průměrech 1,1 až 1,2 m podle motoru.

Tuto informaci pokládáme za dost zajímavou pro ty kdo ji mohou a chtějí využít. Čas stavby a náklady s tím spojené mohou tak klesnout významně.

Letoun může být také postaven jen jako kluzák (bez motoru, vrtule a nádrží) startován navijákem, aerovlekem či katapultem na svahu a pak se jeho klouzavost zvýší na cca 30 a klesavost zmenší pod 0,8 m/sec.

 

Setkání KLUBUu A kde bude i tato zráva diskutována se uskuteční 10.11.2018 v kulturním středisku MEDIUM v Hradci Králové od 9,30h. Zájemci jsou vítáni.

30.10.2018                                                                                Jaroslav Lněnička

 

Jak třeba v aviatickém počínání?

Protože jsme populárně naučný magazín, jakkoliv s tím nemusí být všichni naši návštěvníci spokojeni, přikládáme takovouto pozdně letní informaci související s tím jak možno příkladně postupovat, když bychom se odhodlali alespoň kuse posoudit jaké výkony bychom mohli očekávat od létajícího stroje, ať již vlastními prostředky zhotoveného či zakoupeného.

Pro odlehčení mysli uvádím několik obrázků z toho co by bylo posuzovat a vybavit se tak dost věrohodnými informacemi pro takový posudek.

Zde je načrtnut jakýsi itinerář nebo něco jako algoritmus toho myšlenkového postupu. Určitý rozsah a přiměřenou hloubku potřebných informací z věrohodných pramenů je však třeba použít. Na to nejsou jednoduché a stručné všeobjímající odpovědi po jakých by případní zájemci toužili a dokonce je nekompromisně vyžadovali, aniž by proto něco udělali. Takové diskuze je možné nezřídka na některých serverech zaznamenat. To však ke zdárnému konci obvykle nevede.

Takže tady ten velmi stručný průvodce je. Je to jen jedna z možných alternativ a určitě by bylo možno nalézt nějakou jinou a snad i lepší.

 

A aby toho nebylo dost připojuji jiný konkrétní náčrt související s tím jak velká a tím pádem i mohutná by měla nebo mohla být vodorovná ocasní plocha létajícího stroje s pevným křídlem.

 

 

 

Odzkoušel jsem to sice jen na dvou malých neřízených modelech, ale výsledky byly prokazatelné. Aniž bych z toho chtěl dělat jakési diskuzní fórum chtěl bych naznačit, že velikost VOP může změnit výkony létajícího stroje znatelně.

V obou případech se zlepšily klouzavosti i letové vlastnosti. A to v tolerančním poli 2 – 6 %. To je i není zanedbatelné.

Archiv