Home » Modely či letouny a jejich návrhy » Přiměřený český příspěvek k menší viditelnosti létajících strojů.

Přiměřený český příspěvek k menší viditelnosti létajících strojů.

Print Friendly, PDF & Email

Může být něco, cokoliv, úplně neviditelné?? Stěží.

Ale může být viditelné méně než by si ti druzí mohli přát. U letadel to platí vícenásobně, protože mnohá z nich jsou určena k vytváření komplikací těch druhých. A to jen proto, aby jim způsobila nějaké nepříjemnosti čim větší, tím pro vetřelce lepší. To je například profesionální činnost vojáků.

Jakou to má cenu ta menší „viditelnost“?! A vyplatí se to vůbec?? Není gramotnější hotovit létající stroje, které jsou naopak dostatečně viditelné i zrakem? Letadel je v atmosféře Země již hodně a nemálo se jich vzájemně setkalo během letu s definitivními následky i pro ty co v něm byli.

Ale málo platné, některé spolky chtějí letadla co nejméně zrakem či jinak viditelná, i když vždycky netouží po vytváření komplikací těm druhým.

 Tak jak by to třeba mohlo být, když s určitou výhodou je možné využít vlastních i cizích zkušeností?

 Už to tady skoro všechno bylo, myslím tím v technické branži, ale přesto připomeňme jeden létající výtvor zhotovený v mnoha velikostech a většinou z papíru. Bylo nám málo let a chtěli jsme, jako desítky milionů jiných obyvatel Země, létat alespoň se svými rukodělnými výtvory.

Byly a jsou to nehynoucí vlašťovky s typickým půdorysným tvarem. Nejčastěji byly vyráběny z papírů, jejichž výchozí rozměry nebyly obvykle větší než formát A4.

Nosná plocha i jakýsi trup z velmi tenkého stavebního materiálu byly také používány. Malé tloušťky všech jejich částí stejně jako jejich hmotnosti. Štíhlost nosných ploch velmi malá a v něm vzniklé profily poněkud zvláštních tvarů. Ne zase ale tolik, aby nepřipomínal některé ptačí či hmyzí profily.

Výkony velmi zajímavé, až někdy v termickém počasí překvapivé dobré. Letové vlastnosti však o třídu horší, zejména stranová stabilita. To pravděpodobně způsobuje nepřítomnost jakékoliv dostatečně velké svislé plochy ( v aviatické „hantýrce“ SOP).

Ve světe byly činěny víceméně amatérské pokusy uvést do pohybu v atmosféře Země, který by se měl podobat letu, obdobné létající stroje „vlašťovky“ o velikosti více metrů. Nějak to dopadlo. Viděl jsem videa, ale nekomentuji to.

Já jsem v letech 2013 a 2014 stvořil jejich jakousi vzdálenou napodobeninu. Něco jako létající prkno. To už tady všechno samozřejmě také bylo. V dalších třech obrázcích je: 1. její návrh, 2. neřízená verze pro ověření letových vlastností a pak 3. verze řízená. Byly to zajímavé poznatky. Ještě ty stroje mám uschované a možná i letu schopné. Bez SOP  bylo dost obtížné udržet ji v ustáleném letu.

 Málo zmoudřelý věkem jsem sestavil jiný návrh méně viditelného stroje, který je v obrázku dalším. Je to ona, naše známá“Vlašťovka“ z dětských a pubertálních let. Její tvary se mi zdají více „sexy“ než ty výtvory předešlé.

Štíhlost nosné plochy je velmi malá a přináší s sebou odpovídající výkonové a letové vlastnosti.  Zatím je jenom na papíře, ale kdo ví (nebo spíše neví).

V dalším obrázku jsou jedny z případně použitelných  profilů nosné plochy, které jsou charakterizovány nepatrným klopivým momentem a dostatečným vztlakem.

Jejich tloušťky by měly při obdobných štíhlostech zajistit dostatečnou pevnost i tuhost křídla. Na rozdíl například od strojů pionýrů letectví ve století devatenáctém, kde byly, až na G.Cayleyho či A.Pénauda, používány vesměs profily tvarů rovných desek s houštinami výztuh. Jejich nosné plochy měly však také velmi malé štíhlosti.

Jaké výkony by mohly být asi očekávány od vlašťovčích vzorů???

Když by byly zvoleny přibližně stejné rozměry a velikosti jako v předchozím obrázku, tak při té bídné štíhlosti nosné plochy – 1,65 a bez uvažování při něm působícím zesílení okrajového víru, tak by například klouzavosti a klesavosti mohly být v závislosti na rychlostech letů asi následující:

rychlost letu    135           55          40         32         28         26             km/h

klouzavosti       3               8           6           4           2,5        2,1               –

klesavosti         13            1,8         1,8        2,2         3,1        3,3           m/sec

a to při hmotnosti 32 kg.

Jestliže by štíhlost nosné plochy vzrostla na příklad na 3, pak by se to při stejné hmotnosti změnilo následovně:

klouzavosti      3             11,1         9,2        6,2        3,4         3                 –

klesavosti       12,7                        1,2                       2,3                       m/sec.

Předpokládané užitečné zařízení 13 kg.

Uvažovaná pohonná jednotka s účinností kolem 53% o výkonu do 10 kW na hřídeli. Dolet 100 km. Dostup do 2 500 m.

Při větrném počasí o rychlostech nad asi 15 km/h by se dolet zkrátil o 15 km.

Nejnižší rychlost za bezvětří by nemusela být vyšší než jízda na bicyklu. A rychlost nejvyšší kolem 100 km/h.

Tak nějak by to mohlo být a jiný a málo viditelný stroj by se mohl pohybovat v povětří.

27.12.2016                                                       Jaroslav Lněnička


1 komentář

  1. Podle mě radar není schopen vidět letadlo, které je jen z nekovových materiálů a nemá žádný odpovídač :). Dokonce někdo kdo chce letět s historickým letadlem musí být následován současným letadlem s odpovídačem.

    A nebo nůžete zvolit jinou strategii. Letět tak rychle, že vás sice každý vidí, ale to je mu na starou bačkoru.
    https://cz.sputniknews.com/svetovytisk/201703274994782-DM-Rusky-Cirkon-britska-flotila-hromadka-stare-zelezo/
    Pokud letíte 8 machů, tak neexistuje střela, která by Vás v dnešní době sundala.

    Nejlepší strategie je, když letadlo vypadá jako pták. To může udělat pěkné fotky a nikomu to nebude podezřelé co mu to létá nad hlavou.

    A ještě mě napadla jedna věc ohledně optické neviditelnosti. Kdyby letadlo mělo spodní stranu profilu z LCD displeje a vykreslovalo na něj pohled nahoru, tak by bylo prakticky neviditelné.

Leave a comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Archiv