Home » Letectví » Ornitoptéra racek

Ornitoptéra racek

Print Friendly, PDF & Email

Zdá se, že myšlenka létání pomocí mávání křídel po vzoru ptáků není stále opuštěna a nalézá uplatnění využitím dostupné techniky stvořené člověkem v bezpilotních prostředcích. Jestli je to cesta správná to se asi ukáže v budoucnu. Přinášíme informaci, v následujícím videu, o tom, že určité úspěchy se již dostavují.

Jedná se o model racka o rozpětí 2m a hmotnosti asi 450g, který Markus Fischer na veřejnosti předvedl a doprovodil přiměřeným výkladem. V něm mimo jiné uvádí, že pro vodorovný let potřebuje tento model příkon v rozmezí 16 až 80W a pro start asi 25W.

My jsme se pokusili posoudit tyto informace bez dalších znalostí o projektu a došli jsme k následujícím výsledkům, když jsme museli učinit nezbytné předpoklady, které se možná dost liší od skutečnosti.

Zvolil jsem upravený profil FX 60-126 s tloušťkou 11,2% a prohnutím 5%. Dále jsem vyšel z předpokladu štíhlosti nosné plochy 12 z čehož plyne velikost nosné plochy cca 33,3 decimetrů čtverečných. Z příslušného jejího zatížení vyplynulo, že Re čísla letu se mohla pohybovat v rozmezí 48 000 až 135 000.

Pro tyto hypotetické okolnosti byla sestrojena polára modelu s předpokládaným součinitelem škodlivého odporu 0,012 a účinností pohonu 0,45 až 0,5.

K nim pak byly přiřazeny následující vypočítané potřebné příkony:

vodorovný let 3W pro rychlost letu cca 3,8 m/s
7,5 W pro 7,4 m/s
20 W pro 10,5 m/s
stoupání 3 m/s 30 W pro rychlost letu 3,8 m/s
35 W pro 7,4 m/s
46 W pro 10,5 m/s

Laskavý čtenář nechť si tyto informace přebere podle vlastního uvážení. Chtěli jsme tím pouze upozornit na množící se snahy o létání pomocí mávání křídlem. Jenom lidskou silou, jak jsme informovali například v jednom z minulých našich magazínu, se to zatím nedaří.

14.8.2011 © Jaroslav Lněnička


8 komentářů

  1. Lidskou silou se to alesopoň truchu také daří.
    Podívejte se na toto video:
    https://www.youtube.com/watch?v=0E77j1imdhQ
    Video na youtube je z roku 2010 a tento článek je o rok starší.

    #On August 2nd 2010 it sustained both altitude and airspeed for 19.3
    # seconds, becoming the world’s first successful human-powered ornithopter.

    Mimochodem, link na youtube není platný, bylo by dobré ho v článku aktualizovat. Třeba na tento:
    https://www.youtube.com/watch?v=nnR8fDW3Ilo

    • Zdá se to být možné někdy jindy, ale ne asi v nejbližší budoucnosti.
      Lidský výkon po nějakou trochu delší dobu má být, pokud si to dobře pamatuji, alespoň 180W, což je pro netrénovaného štíhlého pilota obtížně dosažitelné.
      Mimo to jak je patrno z videa ke startu musel být využit vnější přívod energie-navijákem a také stojí za povšimnutí využití přízemního efektu, který příznivě působí do výšky až poloviny rozpětí. Výše to zřejmě ani tentokrát(tehdy) nešlo.
      Ale obdobné potíže měl i tým legendárního Paula Mc Creadyho, když atakoval vícekrát úspěšně Krameru cenu před nějakým časem.
      Ale ať se to podaří i když to je prozatím asi slepá ulička.
      J.Lněnička

      • Mě napadá nepoužít ani laminární ani turbulentní, ale vírové obtékání profilu. Otázka je, jestli je možné vytvořit miniaturní víry třeba nějakými chloupky na křídle:
        http://www.techblog.cz/fyzika/jak-leta-hmyz-proc-cmelak-muze-letat.html
        Pro relativně malé rychlosti letu to nemusí vadit.

        Kdesi jsem četl, že profesionální sportovec je schopen dodávat kolem 300W a krátkodobě 1kW. Otázka je ale jak dlouho. Ale už výkon člověka je řádově srovnatelný s touto hodnotou.

        Pokud by jste uvažoval jako matka příroda, tak Vám nic jiného nezbyde než mávat křídly. Každá součást živého organismu jakožto i ptáka musí být vyživována krví nebo mízou. Také je možno jakoukoliv součást zevnitř opravit dodáváním potřebných látek. Pták nepotřebuje revizi, tomu stačí se vyspat. A to u rotačních komponent víceméně není možné.

    • Já se to pokusím jen vysvětlit co jsem myslel – třeba pro ostatní. Napsal jste cituji: „i když to je prozatím asi slepá ulička.“

      Ten poslední odstavec jsem napsal úmyslně, abych ukázal, že „Matka příroda“ nemohla přidělat ptákům vrtule. A to jednoduše proto, že celé tělo živého organismu musí být jako celek vyživováno. V celé živočišné a rostlinné říši je tento princip pozorovatelný. Každý živý organismus je do jisté míry samoopravitelný.
      S dnešní technologií stále nedokážeme na molekulární úrovni pracovat. Ale až se to podaří, tak třeba bude možno vyrobit osobní letadlo létající na zrní.

  2. Fojtíku,
    tak Ty nedáš pokoj a myslíš si, že třeba na zrní by se mohli lidští živočichové prohánět atmosférou Země nebo třeba na Marsu? Museli by to zřejmě být nějací lidští mutanti o hmotnosti kolem 15 kg a s výkonem svých svalů a jiných orgánů kolem 3-5 kW.
    To já, ani ve svém věku nedokážu posoudit.
    Mohu však připomenout, že o to se nepokoušeli například ani Číňané před dávnou dobou, opustil ji jako neschůdnou Leonardo da Vinci na počátku 16. století, pak i George Cayley v Anglii v první části století 19. a konečně i O.Lilienthal na konci téhož století. Vyskytovaly se samozřejmě i pokusy jiných nadšenců, u nás například kolem roku 1866 nápad Václava Kadeřávka s pohonem elektromotorem a podobně i mnozí jiní.
    Zatím to nedopadlo úspěšně.
    Já jsem viděl za jakéhosi letu před asi 40 lety nejméně dva modely ornitoptér. Nebyly to příliš povzbuzující dojmy.
    Jak jsem již poznamenal- určitě tomu příliš nerozumím a tak jakékoliv soudy ponechávám na jiných.
    Kdybys´ ale měl nepřekonatelnou touhu takový létající stroj stvořit, tak Ti s tím v rámci svých možností pomůžu. I když to stále pokládám za jakési Eldorádo aviatiky.
    Ty to za 10 – 20 let, až já budu po smrt,i dokončíš za nemalé finanční pomoci nějakého příznivce aviatiky a bude po diskuzích.
    Rád bych u toho byl.
    J.Lněnička

    • Příroda měla na vývoj ptáků milióny let a současná technika na to nedosáhne. Nemusíte mě chytat za každé slovíčko. Pozorování přírody spíše považuji za inspiraci.

      Já se osobně „vysekal“ na obyčejném klasickém letadle s autopilotem – tento projekt je Vám důvěrně znám. I realizace takto „jednoduchého“ projektu vyžaduje koordinaci mnoha lidí po delší dobu a pokud podmínka není dodržena tak z toho nevznikne produkt.

      Vytvářet umělé genetické struktury zatím lidé naštěstí neumí. Píšu naštěstí, protože jako vše by to bylo v první řadě využito/zneužito pro armádní účely. Takovouto věc může zkoumat minimálně útvar o velikosti státu na to jednotlivec nemá šanci.

      Nejtěžší pták má kolem 20kg a to člověka neunese:
      http://www.photosimon.cz/blog/nejtezsi-letec-65.html
      I když je otázka, jestli se jedná o technický limit nebo o to, že v přírodě by prostě větší velikost už snižovala šanci na přežití.

Leave a comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Archiv