Další vývoj RCEK Rorýse (Daidalose)

V rámci pokračujícího rozvoje elektrických pohonů letounů a jejich modelů jsme také trochu pokročili s vývojem loňských „Rorýsů“ ( pod obchodním názvem „Daidalos“). Je to náš malý příspěvek pro případné další rozšíření sortimentu jejich úspěšného výrobce – „Ypsi“, Martina Bílka ve Valašském Meziříčí.

Oč se jedná? K původnímu křídlu Rorýse s rozpětím o velikosti 1 800mm jsem připojil obdélníkovou střední část o rozpětí 400mm. Takže vznikl nový prototyp o rozpětí 2 200mm pro danou kategorii RCEK.

Účelem bylo prokázat naše dřívější tvrzení o tom, že pro předepsané výkony pohonné jednotky této kategorie je možné použít rozpětí větší, nejenom dosavadních 2 000mm. Což se zřejmě potvrdilo.

Novou, větší a štíhlejší, nosnou plochu jsem po mírných úpravách jejího uložení připevnil na jeden z mých testovacích trupů. Vzepětí obou vnějších částí křídla jsem upravil do tvaru široce rozevřeného „U“, což poskytuje modelu snazší ovládání v zatáčkách při vhodné míře stranové stability. Celková hmotnost vzrostla o cca 45g. Křídlo je v celku.

Dosavadní výsledky napovídají, podle očekávání, že stoupavost sice mírně klesla, ale klesavost se také zmenšila a  zároveň vzrostla i klouzavost při srovnatelné pronikavosti. Což jsou celkem příznivé logické důsledky použitých změn.

Poloha těžiště se nijak výrazně nezměnila. Úhel seřízení bude vhodné ještě posoudit.

Z ovládaných částí nosné plochy jsem použil pouze křidélka. Klapky jsem ponechal fixované v neutrální poloze.

Z toho mála dosavadních testů sice nelze dělat definitivní závěry, ale pokrok tu jistě nastal. Tvar nosné plochy i její vzepětí by zřejmě měly být optimalizovány na dané rozpětí.

Viditelnost tohoto zvětšeného stroje se významně zlepšila, takže bude zřejmě snazší ho rozeznávat i ve větších výškách.

Kdy a jak případně využije výrobce těchto poznatků záleží na něm a na zájmu zákazníků.