Jedna modelářská soutěž v kategorii RCEK
pořádaná 21. srpna 2010
a také o tom co bylo kdysi v tentýž den před 44 lety

Jsou události v životě lidí na které se nemá zapomínat, až již si její účastníci či pozdější hodnotitelé ji vysvětlují, sobě nebo ostatním, jakkoliv. Tou událostí bylo přepadení ČSSR ( podle tehdejšího oficiálního názvu -Československá socialistická republika se to tak nějak nazývalo), kde žilo cca 15 mil Čechů, Slováků, Moravanů, Slezanů a trochu Maďarů a Němců, vojsky útočného vojenského paktu zvaného Varšavská smlouva.

Kdo si tu dobu alespoň trochu pamatuje se nemůže ani dnes divit, na rozdíl od méně objektivních občanů tohoto státu, že k tomu došlo. Bylo to logické vyústění jednak toho, že Rusově neměli od konce druhé světové války vojensky obsazen střed Evropy a jednak toho, že zde byly činěny pokusy více skupinami na různých úrovních ve společnosti pokoušet se naivně napravovat neopravitelné. Říkalo se tomu Pražské jaro. Z toho se pak postupně během několika měsíců stala docela dobrá záminku k tomu, aby sem vtrhli. Skončilo to tak, jak to ani skončit nemohlo a zase tíhu násilí, bolesti a ponížení nesli na svých bedrech ti, kteří této blouznivé myšlence věřili. Následně „povstali ti pravověrní strážcové čistoty víry“, kteří vycítili příležitost ke kariérnímu růstu a mnozí z nich zůstali na výhodných místech dodnes.

To je telegrafická připomínka minulých hrůzných událostí zasahujících svými účinky až do dneška, kterou jsem si nemohl odpustit a na kterou nemohu zapomenout každý 21. srpen, jež ještě prožiji.

Tak a teď k modelářskému dnešku.

V následujícím obrázku je kopie pozvánky na veřejnou soutěž RCEK pořádanou právě včera – 21.srpna 2010, leteckomodelářským klubem Nová Paka.

Bylo nádherné počasí s teplotami v rozmezí 20 až 27o C, slabý vítr různých směrů, bezmračná obloha a na modelářské letiště ve Staré Pace-Brdo se sjelo 27 účastníků kategorie RCEK, o níž jsme se zmínili například v našem minulém magazínu.

V předchozí tabulce jsou neoficiální výsledky soutěže s uvedením prvních osmi soutěžících. Z nich můžete usoudit, že na předních místech bylo dost těsno a o pořadí rozhodovalo několik málo bodů.

Protože jsme se soutěže neúčastnili nebudeme ji ani komentovat. Dovolíme se proto uvést cca 20 fotografií, jejichž autorem je pan Jirka Fejfar, ketý nám povolil je zveřejnit a my mu za to vřele děkujeme.

Na dalších dvou fotografiích je zachycen start dvou modelů RCEK.

Pak je v následující serii obrázků vidět zajímavé záběry modelů v nevelké výšce nad Zemí. Podívejte na tu různorodost konstrukcí.

Následující obrázky se týkají fáze přiblížení k místu přistání, jehož přesnost dosažení se měří na centimetry a velmi často rozhoduje o konečném umístění, protože již mnoho účastníků dosahuje maxima měřeného letového času. Ale kdo úplně přesně nepřistane do 10,00 minut obvykle dané kolo nevyhrává a posunuje se v konečném pořadí dozadu, i když se jeho nejhorší dosažený výsledek v soutěži, škrtá.

Následující fáze letu k místu přistání probíhá za úporné změny letové dráhy kdy se předchozí klouzavý let s minimálním opadáním mění v klouzání několikanásobně menší a model klesá příkře k Zemi. K tomu jsou využívány především brzdné účinky klapek, jsou vidět na následujích obrázcích a také současné záporné výchylky křidélek. Kdo nemá stroj s takovými možnostmi řízení letu přistane v limitovaném čase a na přesné místo jen dost nahodile.

A nakonec jsou tu obrázky s fází letu několik centimetrů až decimetrů nad Zemí, před přistáním. Podívejte se jak některé stroje i za slabého větru mění zprudka svoji polohu jen aby „dopadly“ co nejpřesněji na cíl.

Snad si můžeme dovolit poznámku k tomu, že na třetím obrázku od konce je „bratranec“ modelu Ypsi „Daidalos“, o němž jsme psali minule a který se snaží Vl. Čermák přimět k co nejpřesnějšímu přistání. Modelu Vl. Čermáka jsme byli také za sudičku i kmotra a dali jsme mu do vínku profil, tvar a velikost nosné plochy. Poslední verze má rozpětí 2 m.