Na poslední chvíli se dostavili ještě další dva uchazeči o ocenění od publika.

Jsou rozdílného vzezření a zřejmě i ambicí v případném aviatickém využití. Patrně své tvary i kostýmy již někde zahlédli a tak si je přizpůsobili k obrazu svému. (Pokračování textu…)

V tomto pokračujícím dost úmorném vedru, i když je stále ještě léto, vstupují na přehlídkové pódium další uchazeči o hodnocení elegance spojené s jejich užitnou hodnotou využitelnou zřejmě nejen v aviatice.

První jsou  dva souměrné profily rozdílných tlouštěk. Jeden  má maximální tloušťku 10 % a druhý 6 % a  jejich horní i spodní strany jsou převážně přímkové. Vybízejí k využití například na ocasních plochách letounů, což se mnohdy tak děje. Jejich designéři vycházejí z předpokladu, že jejich snadná výroba by mohla poněkud odlehčit stavebním nákladům. Je to snad i možné, má to však jiná úskalí, která vyžadují například vyztužení  ploch, na nichž mohou být využity,vzpěrami či lanky. (Pokračování textu…)

Příležitost se předvést dostávají plnoštíhlé nástroje aerodynamiky, to jest profily s tloušťkami nad cca 14% a s prohnutími kolem 4%. Jsou koncipovány tak, aby vykazovaly dostatečný vztlak při nepříliš velkém odporu, což jim dává možnost s přiměřenou velikostí nosné plochy obejít se bez klapek. Vyžadují však nezbytnou míru přesnosti výroby, na což nemusí jenom celodřevěné konstrukce stačit. (Pokračování textu…)

Na přehlídkové pódium elegance profilů spojené s jejich užitnou hodnotou přicházejí další dva adepti profilů pevných nosných ploch létajících strojů, které již mohou být použity jak v „malém letectví“ (leteckém modelářství) tak i v jeho dospělé formě. (Pokračování textu…)