Začněme tentokrát něčím na co nemá člověk naštěstí vůbec žádný vliv anebo jen nepatrný, a to asi spíše zhoršující. Včera byl opět letní slunovrat, jako po několik miliard let dříve a ještě asi po 4 miliardy napřed a den se na severní polokouli začne opět krátit a noc prodlužovat. Na to může celé lidstvo pouze zírat.

Medardovy letní monzuny opět působí, již od minulého týdne a letos se připomínají prudšími bouřkami než třeba loni a předloni, ale není to nic výjimečného, jak praví naše zkušenost z předchozích více desetiletí. To jen hysteričtí adolescentní televizní komentátoři drmolivou řečí upozorňují zbytečně, ty dříve narozené, na to co je celkem běžné i u nás v mírném zemském pásmu. Nedostatečně dimenzované střechy byly odstraněny „vhodně nasměrovaným“ silnějším větrem již vícekrát, co pamatuji.

Teď jsou asi definitivně tyto atmosférické jevy, jako třeba 21.6.2011 v okolí Pardubic, zvány i u nás také tornády.  Jsou situace, kdy je velmi nepříznivé povětří se škodlivými účinky i u nás ve střední Evropě. S tím se asi nic dělat nedá, je ale dobře vědět co to může způsobit a rozumně se, pokud je to možné, takovým místům vyhnout. Majitelé poškozených staveb mají o to větší smůlu pokud nemají správnou pojistku a laskavého pojišťováka.

Včera kolem asi ¾ na devet večer se přihnalo čelo studené, předem avizované fronty a asi hodinu na nás ošklivé mraky spolu s blesky a hromobitím dělaly „bububu“. Pokusil jsem se tyto „šeredy“, jejichž spodní okraje ve výšce cca 200 m se hnaly kolem 100 km/h, zachytit. Tento pokus je na následujících třech obrázcích.

V dalším obrázku je vzdušná scenerie  na východ on nás, kam dorazila ošklivá mračna během asi 20 minut. A pak jsou tu ještě jiné tři obrázky o tom jak to vypadalo druhý den, když nastalo nádherné ráno. A takhle je v životě skoro pořád.

Mám rád srovnané řady bílých kumulů a mohu se na ně dívat dlouhé minuty. Snad jsem tím čtenáře našeho magazínu příliš nenudil.

A  teď stručně k obsahu tohoto magazínu, i když si nedělám iluze, že by bylo příliš zájemců editorialy číst. Přesto se snažím je sestavovat.

V prvním článku je trochu obsáhlejší povídání o všelikých momentech provázejících létající stroje  souvisejích s jejich profily(nosnými plochami), kormidly i vrtulemi. Je to asi 8 stran textu a 16 obrázků.

V druhém článku je malá připomínka jedné ze „zběsilých“ kategorií modelů letadel soutěžících na trojúhelníkové trati vymezené třemi pylony. Ty modely dosahují v přímém letu rychlostí kolem 300 km/h. Trať v teoreticé délce 400 m prolétnou za méně než 6 s. Jsou to dvě strany textu a 4 obrázky.

V posledním článku je krátká zpráva o novém japonském UAV kulovitého tvaru. Jsou dvě strany textu a 4 obrázky.

A pak je tu 1.část malé galerie fotografií z letošní největší výstavy civilního letectví na evropském kontinentě – AERO 2011. Několik desítek fotografií bez komentáře.

26. 6. 2011 © Jaroslav Lněnička